Velmi dlouhověkou a poměrně nenáročnou rostlinou, která se často pěstuje jako bonsaj, je tlustice (Crassula). Rostlina, jež se řadí mezi sukulenty, pochází z jižní Afriky, kde jí roste na tři stovky druhů. Jednotlivé druhy si jsou velice podobné, že je mnohdy od sebe jen stěží rozeznáme.
V Evropě se nejčastěji pěstují druhy Crassula argentea, Crassula arborescens, Crassula coccinea nebo Crassula ovata. Tlustice je zavalitou rostlinou, má oválné, velmi masité a dužnaté lístky, které jsou v barvách od zelené až po našedlou. Tučné jsou i její stonky, které slouží k zásobě vody v období sucha. Ve vyšším věku tlustice kvete, a to bílými či růžovými kvítky.
Rostlina dobře snáší normální pokojovou teplotu okolo 22 °C, ale v noci dává přednost chladnějšímu ovzduší okolo 15 °C. V létě může tlustice pobývat na balkóně, anebo ji můžeme i s květináčem zakopat do země na zahradě. V zimě dává rostlina přednost chladnější a světlejší místnosti.
Tlustice má ráda světlo a vyhovuje jí umístění na východním, západním, ale i jižním okenním parapetu. Ve stínu tlustice přestane růst, její listy vyblednou a rostlina později zahyne.
Rostlinu zaléváme opatrně a do další zálivky vždy necháme zeminu v květináči vyschnout. Přelití se brzy projeví zahníváním kořenů a stonků.
Od jara do podzimu stačí tlustici přihnojit pouze dvakrát, poloviční dávkou tekutého hnojiva rozpuštěného ve vodě. Jinak můžeme rostlinu přihnojovat organickými hnojivy, která mají blahodárný vliv na zdravou barvu listů.
Tlustici přesazujeme kdykoliv během roku, ale jen tehdy, nevejdou-li se kořeny do květináče. Na dno květináče vždy nasypeme hrubý písek (drenáž), aby mohla voda rychle odtékat. Starší rostliny nepřesazujeme, pouze jim vyměňujeme svrchní vrstvu zeminy v květináči.
Rostlinu množíme stonkovými řízky odebranými na jaře nebo v létě. Stonkové řízky necháme asi dva dny zaschnout a potom je zasadíme do misky vyplněné vlhkou rašelinou, kterou překrývá několikacentimetrová vrstva hrubého písku. Malé rostlinky udržujeme při teplotě okolo 24 °C, jakmile rostlinky zakoření, můžeme je přesadit.
V zimním období bývá příčinou příliš mnoho vody. V období léta je pak nejčastější příčinou málo světla. Květináčem občas otočíme, aby byl růst rostliny stejnoměrný.
Příčinou je houbová skvrnitost listů. Použijeme systémový fungicid a místnost, ve které sukulent je, více větráme.
Příčinou je příliš studená voda nebo v letním období také nedostatek vody.
Příčinou je zcela jistě nedostatečná zálivka. Máme na paměti, že sukulenty potřebují v letním období zálivku dosti bohatou.
Příčinou je přelití rostliny, a to především v zimě.
Příčinou je hniloba báze stonku v důsledku přelití rostliny, a to především v zimě. Vrchní část stonku rostliny můžeme použít k jejímu množení. V zimě vhodně upravte zálivku a povrch substrátu překryjeme vrstvou kamenné drtě.
Dobře rostlá tlustice může se svými lesklými zelenými listy působit velmi dekorativně. Dva exempláře vypěstujeme do výše cca 60 cm a umístíme je po stranách vysokého okna.
![]() | poslat e-mailem |
![]() | vytisknout článek |